Výstava Maďarsko

 Konečně jsem se dopracovala k napsání zážitků z naší první výstavy v Maďarsku. Dnes jsem se vrátila z nemocnice, kde mi konečně odstranili železa z nohy a pánve a to máme už 05.11. další výstavu, ale snad budu do té doby v nějakém funkčním stavu, Niki je malá, tak mě moc nestrhne :-))).

A teď k výstavám v zahraničí - na výstavu jsem jela s paní Vaňkovou, její dcerou a jejich krasavcem Leonbergrem Capuccinem ( za což jí moc děkuji ), s Niki se shodli skvěle, jak je u Niki zvykem. Počasí se vydařilo, bylo krásně a výstava probíhala v pohodě a klidu. S Niki jsme byli jediní zahraniční zástupci u plemene Pumi a působili jsme dost exoticky - Niki měla jiný střih, jediná ve stříbrné barvě, jediná s více nasrstěnýma ušima ( to si cíleně pěstujeme, protože se mi to líbí a geneticky je co se týče chlupů výborně vybavena ), i tvarem těla a velikostí jsme zrovna nezapadali. Někteří mi přišli dosti velcí.Střih je věc zvyku a vkusu a mě se více líbí skandinávský střih a proto až opět pojedeme do Maďarska, tak opět tak jak jsme zvyklí. A náš další Pumi bude rozhodně opět ze Skandinávie. Musím i podotknout,že jsem byla dokonce schopna komunikovat v angličtině s Kate Pinches, která zde také vystavovala 2 pumiky a nyní bydlí v Maďarsku. Niki se chovala slušně, spinkala si ve stanu,mezitím házela žárlivé ukřivděné oči na moji osobu,když jsem se mazlila se štěňátkem Puli Lilli a ta byla fakt sladká...Sobotní předvedení jsme zvládli již v dopoledních hodinách a v prvním okamžiku jsem ani nevěděla, jak jsme dopadli - to jsem zjistila, až když jsem držela kartičky v ruce - rozhodčí od nás nějak moc rychle utekla :-))). V neděli jsme přišli na řadu až kolem 15 hod. odpoledne a to už jsem já v duchu tušila, že nám asi žádný titul nedají a nějak jsem se moc nenamáhala a už jsem se viděla na zpáteční cestě domů. Niki už byla také dosti unuděná a jelikož má v povaze dělat radost co nejvíce lidem, tak bylo potřeba tu radost spravedlivě rozdělit - Mně udělala radost tím, jak zvládla nálet rozhodčí - a že to byl nálet made in ,, přemýšlím, že tě sním,, a jak tuto prohlídku Niki ustála, tak tím mě dokonale překvapila - zcela v pohodě - jsem na ni byla opravdu pyšná. Pak na to v nestřeženém okamžiku asi hodila bobek, teda dle posudku to tak vypadá - a tím nebyl důvod udělit cizinci nějaký titul a mohl si ho v klidu odnést některý z ,,domorodců,, a do třetice udělala radost i nepřejícím ( a nemyslím tím maďarské vystavovatele, ti nám gratulovali i k výborné ) :-)))).

A tím jsme splnili plán a maďarského šampióna jsme dle plánu nezískali

Poté jsme vyrazili na cestu domů, já jsem vystupovala již v Brně,kde jsem přespala do druhého dne u Veroniky Brázdové, majitelky bílé puli Lenke Marosteleki, kterou už výstavní bláznění přešlo, probrali jsme zpravodaj klubu z minulého roku a opravdu jsme se u něho velmi pobavili, až jsme se za břicho popadali, hotový bestseller....a samozřejmě jsme probírali i věci, co mají smysl :-))))

ALE MY SE S NIKI NEVZDÁME A VE SKANDINÁVSKÉM STŘIHU A CHLUPATÝMA UŠIMA JEDNOHO KRÁSNÉHO DNE MAĎARSKÉHO ŠAMPIÓNA ZÍSKÁME

:-))) Niki vzlítá :-)))