Výstavy v ČR

V uplynulém roce 2010 jsme s Niki jezdili po výstavách jako diví, většinou s výbornými výsledky. Musím říci, že za necelé 3 roky, kdy třída mladých pro mě byla procházka peklem - naučit se vystavovat, upravovat pumi a rozdýchávat naše počáteční neúspěchy, kdy jsem se od málem zhroucení přímo na výstavišti a nutkavým pocitem poslat daného rozhodčího na jednosměrnou cestu na Mars a následným uklidňováním se nákupy přímo v nejbližším stánku s hračkami a oblečky pro psy dopracovala k nadhledu, kdy pokud neuspějeme dle mých představ, tak si zanadávám v délce pouhých 2-5minut a pak se tomu zasměji a vesele už v hlavě plánuji další výstavu - což beru jako velký pokrok :-)))

Přiznám se bez mučení, že výstavy beru jako relax a adrenalín zároveň, baví mě vystavovat, stejně jako jiné baví běhat po závodech např. v agility, dogdancingu atd....baví mě sbírat poháry, medajle. Někdo to nazývá seberealizací, já tomu říkám Koníček, ba přímo Kůň....

Výstavy a rozhodčí v ČR

Za uplynulý rok jsem si všimla jedné velmi pozitívní věci - rozhodčí z ČR stále více přestávají brát ohled na to, kolik jedinců je přihlášeno na danou výstavu jak ve třídách, tak v počtu jedinců celkem ( samozřejmě jsou zde rozhodčí, kteří na to nebrali ohledy nikdy ). Což dříve nebývalo vždy zvykem - nyní se už může stát, že pokud tam je jedinec od daného plemene sám, tak může odejít i se známkou VD či V1 bez titulu, nezíská titul např. kvůli špatnému předvedení,agresívní či bázlivé povaze a pokud se u některého maďarského plemene sejde na jedné výstavě i 7 jedinců a tím má rozhodčí lepší srovnání, tak pak mladší jedinec může porazit i staršího, což je vidět hlavně u plemene Komondor, kde v dřívějších dobách většinou vítězil jedinec s nejdelšími dredy, což i toto pravidlo padlo a je to dle mého názoru správné. A výmluvy typu, že rozhodčí má brát ohled, že dané zvíře je např. dominantní a proto nosí ocas nahoře či se ohání po rozhodčích - tak toto rozhodčí opravdu zjišťovat nebude a je na jeho majiteli, aby své zvíře naučil jak se má na výstavách chovat a vysvětlit to jde, pes by měl být schopen rozeznat výstaviště od vlastní zahrady či každodenní procházky....A pokud toho není schopen, tak na výstavě nemá co dělat...Niki také vypadá na výstavách klidně, neskáče v kruhu, nedělá tzv. blbosti, ale doma je jí všude plno a na vymýšlení lumpáren má snad i patent. Jednoduše pozná, že je na výstavě, že má nasadit chování modelky a že na ni bude sahat někdo, kdo má dle její hlavy nějakou silně nakažlivou chorobu a jen se v duchu modlí, aby to nechytila.....a opětuje dotyčného rozhodčího kyselo-otráveným výrazem a záleží jen na poločasu rozkladu, zda někdy nastane situace a Niki se na rozhodčího usměje - osobně si myslím, že by se to rovnalo zázraku :-))))

Závěrečné soutěže - tam je úspěch o štěstí, protože každý rozhodčí má svá oblíbená plemene, některá plemena se mu nelíbí a není to o tom, že nevybere např. Pumi, protože neví, na co se dívá, on ví, na co se dívá, jen toto plemeno není jeho krevní skupina a vybere si na bednu takové zástupce plemen, která si to v jeho očích zaslouží více a má pro ně tzv. slabost

To co se mi na výstavách v ČR nelíbí je prakticky absence delegování rozhodčích ze země původu, to jest z Maďarska - a zvláštní věcí je, že rozhodčí z této země se na výstavách v ČR pohybují, jen posuzují všechna možná plemena, ale jen né maďarská....snad se tato situace časem zlepší a člověk nebude muset jezdit do jiných států a mapovat si názory na svého jedince předtím, než vyrazí na výstavu přímo do Maďarska....

Rada pro všechny začínající vystavovatele

Nenechte se odradit počátečními neúspěchy a hlavně pokud se Vám to stane na první výstavě, to nic neznamená, rozhodčí jsou taky jenom lidi a co se nelíbí jednomu, může se líbit druhému, třetímu....